ČÍM NAHRÁVAT
Zvuky se dnes dají nahrát téměř čímkoliv. Samozřejmě nejlepší možnost je
videokamera, ale stejně tak postačí digitální foťák, diktafon nebo třeba MP3
přehrávač se záznamem zvuku. Rozhodně není potřeba žádné profi vybavení, musí
ale umožňovat kvalitu zvuku 44100 Hz, 16 bit, stereo, což dnes ale umí i lepší
mobil.
Videozáznam má výhodu v tom, že je i vidět co se nahrávalo a není třeba později
zjišťovat co to je. Např. různé doplňkové zvuky.
ODKUD NAHRÁVAT
Externí zvuky
Ideální místo je ve výšce motoru nebo střechy, několik metrů od lokomotivy. Pro
naprosto profesionální záznam by se hodila druhá nahrávka poblíž výfuků a tyto
nahrávky pak podle potřeby mixovat.
Nevhodné je nahrávat zvuk ze strojovny. Lokomotiva zvenku má zcela odlišný zvuk!
JAK NAHRÁVAT
Nezbytné je nahrát motor při všech výkonových stupních od volnoběhu až po plné
otáčky a v každém případě u STOJÍCÍHO vozidla. Nejdůležitější je na každém
stupni posečkat nejméně 10 sekund, aby měl motor stálé otáčky a tím zvuk, který
půjde přehrávat ve smyčce. Zvlášť důležité to je pokud píská turbo, jeho otáčky
se mění pomaleji než zvuk motoru
Stání je zase nezbytné, aby v nahrávce nebyly žádné jiné zvuky a při jízdě je
jich více než dost. Nahrávka z jízdy je zcela nepoužitelná.
Taková nahrávka se však dá pořídit jedině za příznivých podmínek - ochotný strojvedoucí, prostředí bez zvědavých svědků, atd.
Příklad ideálních nahrávek je níže, soubory jsou uloženy v nízké kvalitě
Podaří-li se něco takového nahrát zvenku i na stanovišti, je v podstatě vyhráno. Výroba zvuků pro MSTS i jiné simulátory je pak záležitostí jednoho večera, stačí to pouze nastříhat.
Další zvuky:
- je nutné natočit i start a stop motoru. Není jen MSTS, ale i RW, OR a další simulátory. Tyto zvuky se už dodatečně natočit nedají, na jiné nahrávce jiného stroje v jiných podmínkách prostě zvuk nebude "pasovat" k volnoběhu.
- při nahrávání startu je třeba dát pozor na jednu věc. Pokud motor delší dobu neběžel, dojde ihned po startu, resp. během něj, ke spuštění kompresoru. Je třeba počkat až kompresor dofouká, až potom přidávat stupně, jinak je nahrávka na nic. Samotný start pak natočit ještě jednou, je-li možno.
- houkačky a píšťaly je třeba natočit s odstupem od lokomotivy, aspoň 10 metrů. Houkačka zpravidla mikrofon "přeřve" a takový zvuk se pak nedá použít
- všechny doplňkové zvuky od houkaček, přes brzdiče až po ovládací prvky pultu je nutné nahrávat jen při stopnutém motoru.
- při nahrávání kameru držíme ve stejné poloze, nejlépe ji dáme na stativ. V žádném případě s ní neotáčíme během nahrávání jinam, je to pak poznat
- při nahrávání stojíme bez hnutí. Nechodíme, nemluvíme, nekašleme, nekýcháme. Nemáme na sobě šustící oblečení. V minulosti jsem dostal spoustu zajímavých nahrávek, které však byly znehodnoceny těmito maličkostmi. Tyto ruchy pochopitelně nejdou nijak "odfiltrovat", to umí pouze agenti v televizních kriminálkách.
- stejně tak nemá význam nahrávat pokud je v okolí slyšet nějaký provoz nebo hluk. Silnice, stavba, atd. Neřešitelný problém je vítr.
Nahrávek, kterých mám desítky a jsou naprosto k ničemu, jsou obyčejné rozjezdy vlaků natočené zvenku. Příklad zvukově sice velice pěkné, ale naprosto nepoužitelné nahrávky je zde. Je to rozjezd lokomotivy 749 s krátkým osobním vlakem. Strojvedoucí nezadává stupně po jednom, ale zřejmě stylem "0-4-8", takže otáčky motoru se ustálí až při plném výkonu.
ZÁVĚR
Ať už jsou zvuky v MSTS vyrobené z jakékoliv nahrávky, jejich kvalita se pozná při přehrávání ve smyčce. Pokud motor jaksi zakopává, je to špatně. Většina lidí si toho vůbec nevšimne (vyzkoušeno), ale člověku s aspoň trochu hudebním sluchem to musí utrhnout uši:-) Pár ukázek:
751 dobrý zvuk 751 nepravidelný zvuk
843 dobrý zvuk 843 nepravidelný zvuk
Petr Smutek